Ekvádor a Peru[ Fotky ](prosinec 2001 - brezen 2002)
Kapitola I.Na druhou polokouli.(25.12.2001) Tak jsem konecne odjeli. Do Vidne nas vezli Bobovi rodice autem. Podle meteorologickych zprav to sice melo byt skoro nemozne, ale nakonec to slo celkem hladce. Dorazili jsme na letiste s bohatou casovou rezervou a meli jsme cas si prohlednout vsechny terminaly. Tanec zacal, kdyz nas zacali odbavovat. Nejprve se nase 80 litrove batohy nevesly do vanicek, ve kterych je tu obvykle prepravuji. Teda, ze si ani nevsimnou hmotnosti, a budou prudit kvuli delce batohu, ktery couha z jejich rendliku, to jsme necekali. Nelenili jsme a v peti minutach personalu predvedli, jak se da batoh bleskem zkratit o 15 centimetru. Pri pokusu c.2 uz batohy prosly. Jenze zas neprosly nase letenky! Proste se jim nelibily one-way a nastala presne ta situace, ktere jsme se bali a na kterou se mnohokrat dotazovali. Zadne dohadovani nebylo nic platne. Musime si zajistit odchozi let z Ecuadoru, jinak pry neletime. Na ultimata se tezko reaguje, takze jsme u okenka spolecnosti Iberia rychle koupili nejlevnejsi letenky z Quita do Limy na konec ledna a problem byl odsunut (nikoli vyresen). Jenze my byli lehci o 260 EUR. Ale zdarilo se odletet. Prelet Alp byl fantasticky. Navic jsme oba leteli dopravnim letadlem poprve, takze zazitky maximalni. Barcelona nas privitala slunickem a zanedlouho jsme pokracovali do Madridu. Tam bylo okolo nuly. Nasli jsme nocleh a druhy den opet mirili na letiste, vstric letu pres Atlantik. Po dosednuti na letisti Mariscal Sucre v Quitu jsme se odebrali do odbavovaci haly a trnuli, jestli nas bez problemu pusti do zeme. Doma nas mnozi strasili, ze imigracni budou delat problemy. Nedelali. Vsechno slo naprosto hladce. Jen urednice potrebovala poradit, odkud to vlastne jsme. Pote, co jsme se shodli na Ceskoslovensku, jsme byli hladce vpusteni do zeme. I batohy dorazily v poradku a my byli komplet v Ecuadoru. Venku uz nas cekali kamaradi - Michal s Helenou, a zacali nas zasvecovat do zivota v jizni Americe. Zakladni dovednosti je jizda autobusem. V Quitu existuje vice typu autobusu a to zejmena sit modrych "Popular" a cervenobilych "Especial". My jsme zacali vyuzivat Especialy, ktere jsou nepatrne drazsi. Vetsinou se jedna o stare Fordy nebo jine znacky, obvykle americke. Byvaji pestre pomalovane a zdobene. Oproti nasi doprave je rozdil v tom, ze autobusove zastavky se tu prakticky nevyuzivaji. Bus je mozne stopnout prakticky kdekoli, jenom vcas poznat ten spravny, podle napisu vpredu. Jizdne se plati pruvodcimu v busu. Pri potrebe vystoupit zadnimi dvermi se stiskne knoflik, pri vystupu predem (nebo v mezimestskych busech) se proste zavola "gracias", a ridic zastavi nebo alespon pribrzdi, aby se dalo vyskocit. Mistni obyvatele jsou v naskakovani a vyskakovani za jizdy opravdovymi mistry. U dalkovych autobusu pak na kazde zastavce naskakuji spousty poulicnich prodavacu a se zapalem pro svou vec nabizeji ruzne produkty. To znamena vsechno, co lze unest, od smazeneho masa, ovoce, zeleniny, sladkosti, az po ponozky, baterie nebo treba stenata. Pohyb ve vozidle je jeste ztizen kvalitou stroju, mnohdy se nachazejici za polocasem rozpadu, a tez kvalitou silnic, blizici se mnohdy tankodromu. Presto ridici predvadi vykon svych stroju, a nedbaje ruznych rychlostnich limitu, hasi si to pres obec klidne stodvacet. Blinkry tu nikdo nepouziva, zato klaksony se nezastavi. Cestujicim nezbyva, nez se pevne drzet. Cestovani se tak stava opravdovym zazikem. V Quitu jsme pobyli v hostelu Casa Bambu sotva noc a rozhodli jsme se presunout s prateli do Banos. Predtim jsme jeste navstivili kancelar spolecnosti Iberia, abychom se pokusili vratit letenky do Limy, ktere nam vnutili ve Vidni. Urednik rozeslal nekolik emailu a pozval si nas na schuzku za tyden. Vyrazili jsme tedy z Quita do Banos. Cesta byla lemovana vsim tim trhoveckym folklorem, ale taky uchvatnym pohledem na hory okolo. Ne nadarmo je cast panamericke dalnice v Ecuadoru nazyvana "cestou vulkanu". V jednu chvili snad vykoukla i Cotopaxi! Po asi trech hodinach jsme vjeli do udoli, nad nimz se majestatne tyci dalsi kourici obr: Tungurahua.
|